Po několika letech, kdy v bytech převládala bílá, šedá a béžová, se barevnost interiérů pomalu otáčí. Vracejí se teplé a mírně tlumené tóny, které prostor spíš obejmou, než rozjasní. Jak s nimi pracovat, aby výsledek nepůsobil těžce nebo staromódně?
Změna nepřišla skokem. Navazuje na několik let, kdy se do interiérů postupně vracely přírodní materiály, dřevo s viditelnou kresbou a odstíny odvozené od hlíny, kamene nebo keramiky. Letos se posun projevuje výrazněji. Místo jemných béžových tónů se v bytech objevují sytější varianty, například skořicová, karamelová, tabáková, okrová nebo tlumená vínová.
„Vnímám to jako reakci na roky, kdy se skoro všechno zařizovalo do neutrální palety. Takový interiér je bezpečný, ale po čase v něm chybí teplo a osobnost,“ říká interiérová designérka Anke Glut.
Proč se teplá barevnost vrací právě teď
Barvy v interiérech se mění pomaleji než v módě, reagují ale na podobné podněty. Teplé odstíny nastupují ve chvíli, kdy od bydlení očekáváme hlavně klid, útulnost a pocit bezpečí.
Roli hraje i to, jak byty používáme. Trávíme v nich víc času než dřív, často z nich pracujeme a chceme, aby fungovaly i v podzimních a zimních měsících, kdy se brzy stmívá. Právě v tomto období teplá barevnost pomáhá nejvíc. Dokáže vyrovnat nedostatek denního světla, se kterým si chladnější tóny poradí hůř.
Kde začít, když nechcete předělávat celý byt
Přechod k teplejší paletě nemusí znamenat velký zásah. Nejjednodušší je začít u vrstev, které se dají kdykoli vyměnit. Koberec, závěsy, polštáře, přehoz nebo čalouněná židle dokážou náladu místnosti proměnit poměrně rychle.
Pokud chcete výraznější posun, dobře funguje jeden větší barevný prvek. Například sedačka v karamelovém odstínu, křeslo v tlumené vínové nebo knihovna natřená do tabákové. Takový kus dá místnosti jasné těžiště a zbytek vybavení pak může zůstat klidný.
Osvědčeným postupem je také tónová práce s jedním odstínem. Když se stejná barva objeví v několika intenzitách a v různých materiálech, výsledek působí propracovaně, ale ne pestře.
Teplé odstíny potřebují protiváhu
Nejčastější chyba vzniká ve chvíli, kdy se teplá barevnost použije všude najednou. Když má stěna, podlaha, nábytek i textilie podobný nádech, prostor začne splývat a působí temněji, než se čekalo.
Teplým tónům proto prospívá kontrast. Světlá stěna, jednodušší bílý strop, matný kov, sklo nebo studenější kámen fungují jako protiváha, která barvě dá vyniknout. Podobně funguje i zeleň, která teplé odstíny přirozeně doplňuje.
„Sytější barvy potřebují okolo sebe klid. Když jim vytvoříte světlejší pozadí, vypadají lépe a prostor si zachová hloubku. Jinak hrozí, že se všechno slije do jedné hnědé plochy,“ vysvětluje Anke Glut.
Světlo rozhoduje víc, než se čeká
Teplé odstíny jsou na světlo citlivější než neutrální barvy. Stejná okrová může v jižní místnosti působit svěže a v severní téměř zeleně. Velký vliv má i umělé osvětlení, protože chladnější zdroje dokážou z karamelové udělat šedý nádech, se kterým jste nepočítali.
Vyplatí se proto barvu vždy zkoušet přímo v konkrétním prostoru. Ideálně na větší ploše, na dvou různých stěnách a v průběhu celého dne.
„U sytějších odstínů se rozhodnutí podle malého vzorku nevyplácí. Barvu je potřeba vidět ráno, odpoledne i večer při rozsvíceném světle. Teprve pak víte, jak se v dané místnosti opravdu chová,“ upozorňuje Anke Glut.
Co je lepší nechat neutrální
Barevné trendy se mění rychleji než vybavení bytu. Proto má smysl rozlišovat, do čeho se barva pouští a do čeho ne. U podlah, kuchyňských linek, obkladů nebo vestavěných skříní se vyplatí zůstat spíš u klidnějších a nadčasovějších řešení, protože jejich výměna je nákladná a nedělá se každé tři roky.
Naopak textilie, malba, doplňky, svítidla nebo menší kusy nábytku snesou výraznější volbu. Když se omrzí, změna je otázkou jednoho víkendu.
„Teplé odstíny mají velkou výhodu v tom, že se dobře snášejí s přírodními materiály, které v interiérech zůstávají dlouhodobě. Pokud se použijí uvážlivě, nejde o sezónní záležitost, ale o barevnost, se kterou se dá žít roky,“ uzavírá interiérová designérka Anke Glut.
